Historie Městské knihovny

Prvopočátky knihoven na Orlovsku

Tradice orlovského knihovnictví sahá až do 70.let devatenáctého století. Tehdy se v důsledku rozmachu dolování uhlí začaly na Orlovsku rozvíjet i kulturně osvětové snahy. V roce 1871 byla založena Čtenářská beseda a v roce 1881 Čtenářský spolek v Doubravě a Orlové, se sídlem v hostinci Vrcholci v Doubravě. Čtenářský spolek vlastnil svou knihovnu a ta se v roce 1904 stala Veřejnou lidovou knihovnou pro Orlovou, Doubravu a okolí. Knižní fond obsahoval asi 300 knih a do 1. světové války byl rozšířen na 1858 svazků.

Obecní veřejná knihovna v Orlové

V roce 1905 byla zřízena pobočka knihovny v orlovské radnici. Po vydání zákona o veřejných knihovnách obecních v roce 1919 byly všechny knihy z okolních spolku, organizací a i z dosavadní Veřejné lidové knihovny staženy knihy a byla z nich roku 1921 vytvořena Veřejná obecní knihovna v Orlové s 2 500 svazky. Tato nová knihovna zaznamenala v prvním roce 6630 výpůjček a evidovala 234 čtenářů. Krom toho bylo v čítárně i 27 titulů novin a 21 časopisů. Knihovna byla svým rozsahem největší na Těšínsku. V roce 1927 pak byla knihovna přestěhována do nového objektu orlovské spořitelny.

Knihovna okresu fryštátského

Od roku 1933 byla v orlovské knihovně umístěna i tzv. knihovna okresu fryštátského, zřízená okresem, "aby umožnila studium děl vědeckých a populárních, jež si nemohou zakoupiti obecní knihovny." V roce 1937 stoupl počet svazků v orlovské knihovně k jedenácti tisícům. Nedlouho po zřízení české knihovny byla otevřena i knihovna pro občany polské národnosti v Dělnickém domě. Během 2.světové války byla česká i polská knihovna téměř zničena a jen malá část knih zachráněna.

Osudy knihovny po 2.světové válce

Po válce se knihovna dlouho těžce vzpamatovávala a jen díky velké obětavosti pár jedinců byla znovu postupně vybudována a obnovena. Knihovna se začala rozrůstat hlavně díky darům jednotlivců a korporací z Orlové i z jiných konců republiky, zvláště v rámci akce pomoci Slezsku. Její podoby, složení knižního fondu, jednotlivá sídla i sídla nových poboček byly vytvářeny i měněny podle vlivů a tlaků společnosti. Místní lidová knihovna také převzala péči o rozvíjení polského oddělení.

Od počátku 50. let do konce let 60.

V tomto období se orlovská knihovna stala konečně po válce zase opravdovou knihovnou. Výpůjční činnost se velmi zkvalitnila, byl rozšiřován i fond naučné a regionální literatury. Začaly se pořádat besedy, výstavky a byli k nám zváni jako hosté představitelé kulturního života na Ostravsku. Živě se vyvíjela i spolupráce s českým a polským gymnáziem a se základními školami. Knihovna se v té době přestěhovala do nepříliš vyhovující budovy, postavené pod bývalým kinem Elité. Zde již bylo otevřeno i oddělení pro děti a čítárna.

Od počátku 60. let se dále tyto činnosti rozvíjeli. Na besedách a výstavách se objevovaly unikátní materiály, vzácné tisky a nebo umělecká díla z různých krajů. Knihovna plnila v těchto letech nejen své vlastní poslání, ale do jisté míry suplovala i činnost jiných kulturních institucí ve městě. U této příležitosti se nelze nezmínit o laskavé a u čtenářů velmi oblíbené knihovnici, paní Františce Krušinové, která se velmi výrazně zasloužila o rozšiřování čtenářství hlavně mezi mládeží. V té době získala knihovna prostory pro své ústřední oddělení v nových prostorách budovy Centrum.

Léta 70. a 80. v Orlovské knihovně

Nejnovější etapa dějin orlovské knihovny nastala v 70.letech, kdy po postavení Domu kultury v novém městě se ústředí knihovny přestěhovalo do jeho křídla a dostalo se tak do bezprostředního styku s obyvatelstvem Orlové. Nové ústředí zde mělo vedle půjčovny také čítárnu a studovnu. V letech 1970 - 1973 došlo k vyvrcholení činnosti knihovny v souvislosti s přípravami oslav 750. výročí založení města. V knižním fondu bylo vybudováno zvláštní regionální oddělení, kdy orlovská knihovna byla dočasně pověřena, aby se ujala péče o regionalistiku pro celý okres. Bohužel v této době se knihovna dočkala i nepříznivých změn, bylo to především rušení poboček a nucené vyřazování knih "zakázaných" autorů. Počet knih dosáhl do roku 1979 čísla 101 915, počet titulů novin a časopisů 167 a počet čtenářů 4778.

Pro 80. léta byl charakteristický nárůst práce s knižním fondem, zintenzivnění výstavní činnosti a zahájení besed "Křeslo pro hosta". V této době došlo zároveň k největšímu nárůstu čtenářů a čtenářských výpůjček vůbec.

Od 90. let až dodnes

V centralizovaném systému, kdy MěK Orlová byla součástí Okresní knihovny Karviná, se největší důraz kladl na zavedení automatizace. V roce 1992 byl zakoupen první počítač, mravenčí práce s vkládáním dat vedla až k úspěšnému zavedení automatizovaného výpůjčního systému v únoru roku 1999. Bylo už opravdu na čase. Od roku 1921, kdy bylo zaznamenáno 6630 výpůjček, k roku 1999, kdy jich bylo cca 200 tisíc, se způsob práce takřka nezměnil. Po revoluci došlo ke změnách i v Městské Knihovně. Integrovaný systém knihoven se rozpadl, Městská knihovna Orlová změnila zřizovatele, jímž se stal Městský úřad Orlová. Nyní knihovna spadá pod odbor školství a kultury. Byla také vybudována studovna a naše knihovna poskytuje i přístup k celosvětové síti internet. Od ledna 2005 se začal v knihovně používat knihovnický program Clavius a během prázdninových měsíců došlo k velkému stěhování do nové budovy.

Dne 2. 9. 2005 byla slavnostně otevřena nová budova městské knihovny na Masarykově třídě.
Po 25 letech jsou tak všechna oddělení pod jednou střechou.